Vědeckotechnický park pomohl vyrůst firmě EOLA s.r.o.

Jeden z největších klientů Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP) se v minulých dnech odstěhoval do vlastní nové budovy. Bylo příjemné si popovídat s Ing. Pavlem Hofmanem, spoluzakladatelem firmy Eola s.r.o, která si nově vybudovala vlastních sídlo a výrobní prostory v průmyslovém areálu Olomouc-Holice o tom, jak začínali na VTP UP.

Dobrý den, pane inženýre, čím se zabývá Vaše firma Eola s.r.o.?
Naše firma se zabývá obecnou průmyslovou automatizací, v poslední době s důrazem na robotiku a naše druhá noha, na které stojíme, jsou kamerové systémy a systémy průmyslového zpracování obrazu, tzn. systémy na vyhodnocování kvality a navádění robotů pomocí kamerových systémů. Tyto dvě oblasti se hodně prolínají a naše produkty, které prodáváme, obsahují obě tyto složky.
Ve kterém roce a jak jste začínali?
S touto činností, v průmyslové oblasti, jsme začínali v roce 1997, kdy jsme s kolegou Pospíšilem (RNDr. Jiří Pospíšil, pozn. red.) odešli ze společného pracoviště na Univerzitě Palackého. Samotná firma Eola s.r.o. byla založena již dříve, kde jsme se ze začátku věnovali laserovým technologiím ve zdravotnictví, což nebyl úplně nejšťastnější směr. Pak jsme se přeorientovali a zaměřili se na průmysl s kamerovými systémy a začali jsme nabízet kamerovou kontrolu kvality. Postupně jsme získávali zakázky a v roce 1997 jsme mohli odejít ze zaměstnání na UP a na plný úvazek se věnovat práci v naší firmě. Práce se postupně začala rozvíjet, po roce 2000 jsme začali nabírat další zaměstnance. Také jsme začali nabídku rozšiřovat, protože bylo jasné, že s pouze kamerovým systémem nabízíme velice malou výseč toho, co zákazníci požadovali. A tak jsme nabídku začali rozšiřovat o obecnou automatizaci a o dodávku celých strojů, celých zařízení, celých kontrolních stanic.
Tak to jste se pěkně rozrostli. A kdy a proč jste přišli do Vědeckotechnického parku na UP?
To bylo v roce 2001. Vlastně nám pozvání do VTP zprostředkoval náš bývalý šéf ze Společné laboratoře optiky na univerzitě, který věděl, že tu Vědeckotechnický park, tehdy inkubátor, vzniká a hledají firmy, které mají nějaký inovační potenciál a byly by z hlediska jejich zaměření zajímavé. A tak nás přizvali, jestli u nich nechceme mít svoje sídlo. My jsme na to rádi kývli, protože tenkrát jsme byli v různých nájmech a nebylo to úplně ideální. Tady v inkubátoru to bylo o třídu lepší ve všech směrech. Bylo to tady připravené, aby se začínajícím firmám poskytlo zázemí, pomohlo se jim s prostory, se službami. My byli rádi, že jsme se mohli hned nastěhovat do zařízených kanceláří a nemuseli jsme shánět nábytek a zařízení. Tady bylo všechno připravené. A zároveň jsme si od toho slibovali, že budeme v prostředí firem, které budou podobným způsobem zaměřené nebo budou vůči nám a našemu zaměření komplementární, což se však tak úplně v budoucnosti nevyplnilo. Ale tenkrát jsme si to od toho slibovali, takovou, řekněme, synergii s prostředím.
My teď sedíme v nových prostorách, které jste si právě postavili. Přestěhovat se z malých kanceláří do své vlastní budovy, to je velký skok kupředu. Co myslíte, že vám k tomuto skoku nejvíce pomohlo?
No, naše píle a to co umíme, jaký tým jsme dali dohromady a co jsme schopni produkovat. I když nejsme největší na trhu, jsme poměrně známá firma, která má spoustu dobrých referencí, máme relativně velké renomé v našem oboru. Možná nám k tomu pomáhá i ta naše akademická minulost, že se snažíme dělat aplikace, které nejsou, jak se říká, jako houska na krámě, a že se tím odlišujeme od konkurence. My se snažíme dodávat know-how, um a znalosti. Pracujeme pro velké zákazníky typu Bosch, Škoda, Siemens, Continental (dnes Vitesco). Spolupráce s univerzitou do budoucna by mohla být zajímavá z hlediska nějakého vývoje nebo aplikovaného výzkumu.
Kdo by přišel za námi na VTP dříve a nyní sem, tak si bude říkat, že je to jiná firma. Prostředí je pro nás o dvě úrovně výš – jak z hlediska vlastního zázemí pro vývoj aplikací a výrobu, tak i z pohledu reprezentativnosti a celkového dojmu na zákazníky.  Je to veliký skok, i když pracujeme ve stejném týmu a děláme stejné věci jako na VTP. A co nám k tomu pomohlo? Určitě prostředí na VTP, kde jsme měli klid na svou práci, mohli jsme dělat, co chceme. Nikdo nás v ničem neomezoval. Ale na druhou stranu, když jsme se se zaměstnanci VTP, kteří nás měli na starost, dohodli na čemkoliv, tak nám vycházeli vstříc. Měli jsme s lidmi z inkubátoru velice dobré vztahy, byla dobrá spolupráce a prostředí bylo moc fajn. Z pohledu prostor a celkového zázemí nám to už pak nevyhovovalo, už jsme ho přerostli před 10 lety. Pozemek jsme měli koupený už dávno, ale ještě jsme si netroufali. Ale nyní jsme už silnější, tak jsme do toho šli. Náš obor je tak perspektivní, že věříme, že budeme i nadále růst.
Mockrát děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů.